Lidské tělo je naší vizitkou. Vypovídá o mnoha skutečnostech. Vnímání vlastního těla rozhoduje o našem chování i o vztazích k ostatním lidem.
Celkové sebepojetí tj. jak se vnímáme, hodnotíme, uplatňujeme, prezentujeme, má několik součástí. Tělesné sebepojetí je vnímámí těla a má tři složky - zdraví, vzhled a zdatnost. Význam těchto složek se mění s věkem a liší se i dle pohlaví. Důležitou součástí sebepojetí je spokojenost/nespokojenost s vlastním tělem.
Velký význam má osobní image. Vlastní aktraktivnost je důležitá pro naše sebevědomí. Ostatní nás dle naší vizáže hodnotí při prvním setkání. Snahy o zlepšení tělesného vzhledu jsou nejčastější motivací pro přijetí zdravého životního stylu, správných výživových návyků a zvýšení pohybové aktivity.
Tělesná hmotnost je základním prvkem při vnímámí tělesného vzhledu. Náš vlastní pocit nedostatečné štíhlosti často neodpovídá skutečné hmotnosti.
Dva stejně vysocí a vážící lidé nemusí mít stejný tvar postavy. Záleží na rozložení svalů a tukových vrstev. U žen je běžný tukový podíl 20-25%, u mužů 15-18%.
Naši postavu určují dva faktury - dědičnost a podmínky, ve kterých žijeme. Dědičně získaný somatotyp je ovlivněn geny našich rodičů ze 70%. Na formování somatotypu a jednotlivých znaků tělesné stavby má dědičnost větší vliv u chlapců než u dívek. BMI a množství podkožního tuku jsou dědičné z 5%, 30% činní informace přenosné (dané výchovou, výživou), 65% informací je nepřenosných (daných např. pohybem). Výzkumy v oblasti tělesných proporcí ukazují, že dědičně podmíněné není množství, ale lokalizace tukových vrstev.
Prostředí je činitelem, který utváří člověka v průběhu jeho vývoje i v dospělosti. Prostředí může na vývoj postavy působit kladně i záporně.